31.5.2009

Od minulého týdne po chvilkách prší, někdy víc a někdy méně. Nebyli bychom to my zemědělci, aby jsme si zase nestěžovali. Už je toho trochu moc!! A zase všechno špatně- neprší- špatně! Prší, zase špatně. Ale zase mám chvilku čas něco napsat. Když už zase prší. No, zkrátka, nám se nic a nikdo nezavděčí.
Ale teď vážně. Možná je to trochu k zamyšlení. Celý letošní rok probíhá trochu jinak, než jsme si začali zvykat.
Sejeme co nejdřív zjara to jde, aby byla jarní vláha která spadne, prospěšná semínkům. Letos však žádná nebyla. Těch pár kapek, co spadlo, nestačilo k nabobtnání hrachu, který přes týden čekal, než naprší. Koncem března se ještě půda zpracovávat nedala, protože po roztání sněhu bylo moc mokro. Než vše oschlo, aby se mohlo začít chystat pod setí, uběhlo několik dní. Pak se během 14-ti dní naselo, a čekalo se na vláhu. A ta nepřišla. Ale semínkům plevelů stačí i rosa, takže byl zase o krok napřed. Plečkovat jsme nestihli, protože se plely sazenice, a sázelo se. Když se konečně rozpršelo, začalo růst všechno, ale hlavně plevel. Mokrá půda se taky plečkovat nedá, protože to nemá smysl, plevel nezahyne. No a teď máme zelené úplně všechno.
Tím jsem vlastně chtěla říct, že jarní vláha přišla až teď a naráz. Buď je velké sucho a měsíc neprší, nebo zase prší 14 dní , sice s přestávkami, ale to se na poli moc nic dělat nedá, když se všechno lepí. Pravděpodobně, až se to zase vyprší, můžeme čekat dlouhé období bez deště. Pro zeleninu jsou i tři týdny bez vláhy dost. Mám na mysli košťáloviny.
jestli máte někdo nějakou poznámku k průběhu pršení a nepršení, tak napište, co si o tom myslíte. My tady na Vysočině patříme ke srážkovým úhrnům kolem 500mm za rok, ale je rozdíl, jestli je to rozložené po celý rok, nebo to přijde ve dvou nebo třech vlnách za vegetační období.
Někde jsem četla, že je v krajině zadržováno málo vody, je méně stromů, které by zvýšily výpar a ochladily vzduch, odvodňování polí a luk a narovnávání potoků má jistě také svůj podíl.
Budu ráda za vaše názory, třeba tu najde někdo i poučení.

My tady v H.Z. se snažíme stromy sázet. Zakládáme sad, a máme naplánovanou výsadbu křovinatých pásů kolem sadu-abychom zvýšili biodiverzitu, a aleje podél cest- to aby mohly naše oči za 50let spočinout na nádheře a majestátnosti korun stromů, a abychom taky mohli v jejich stínu odpočívat. Není nic krásnějšího, jistě mi dáte za pravdu. Snad se toho dožijem:-))

S přáním úspěšného týdne L.